Kočárky

V 041

Dětský kočárek – vozítko, ve kterém jsme se vozili všichni, jenom si na to už moc
nepamatujeme. Jeden z nejvyužívanějších vynálezů všech dob podléhá nejen technickému pokroku, ale i módním trendům. Fenomén kočárek je téma,které už vydá na celé muzeum. Jedno takové vytvořili v Náchodě z vlastní sbírky manželé Hendlovi. A povedl se jim opravdu výjimečný počin – jejich exponáty pokrývají celou vývojovou etapu výroby kočárků, a v jejich sbírkách najdete dokonce i několik raritních kousků. Celé to začalo docela běžným sběratelským zájmem.
Paní Hendlová sbírala původně jen panenky, od kterých se dostala také ke kočárkům.
A když s manželem objížděli takto tematicky zaměřené výstavy, došlo jim, že výběr vystavovaných kousků v expozicích je spíše nahodilý a nikdo se nezaměřuje na to, aby pokryl celý historický vývoj. Tento úkol se tak ukázal být tou správnou cestou pro jejich muzeum, které letos načíná již pátou sezonu.
Kočárky, jejichž zástupci se dochovali do dnešních dnů, se začaly vyrábět až po roce 1760. První z nich byly dřevěné napodobeniny klasických kočárů, které se tahaly za pomoci oje a vyráběly se pro již dobře sedící děti. Manželé Hendlovi vystavují jeden takový typ, vyrobený v Anglii. Jde o jejich nejstarší exponát a najdete ho hned u vstupu do hlavní místnosti muzea. Kolem roku 1800 pak vznikala první vozítka pro ležící děti. Významným mezníkem ve vývoji kočárků se stal rok 1840, kdy se přestaly tahat, ale začaly se tlačit před sebou. Rukojetím této varianty se u nás říkalo „strkule“ a také jejich zástupce ve zdejším muzeu najdete.
Zajímavostí z tohoto období je, že v roce 1850 vstoupil v Anglii v platnost zákon, který zakazoval pohyb čtyřkolových vozidel po chodnících, přešlo se tedy k výrobě tříkolového provedení dětských vozítek. Zákon platil více než dvacet let a v roce 1853 byl také vydán první královský patent na výrobu kočárků – ten je jedním ez 140 kusů takových patentů zde vystavených.
Masivní rozšíření dětských vozíků souviselo nejen s jejich módní a funkční proměnou, ale také s rozvojem humanismu. S ním přicházely i změny v přístupu k výchově dětí
a měnil se celkový pohled na péči o jejich zdraví. Rodiče začali více dbát o pobyt dítěte na čerstvém vzduchu,a objevila se tedy vyšší potřeba jejich přemisťování, kterou řešili právě za pomoci kočárku. Výroba se také postupně zaměřovala na větší pohodlí dítěte
a začaly se vyrábět tzv. promenádní typy neboli princesky, které se vyznačovaly bohatým zdobením, záclonkami, korálky nebo malbami na košících. Na zdobnosti se ale nejvíce podepsalo období secese, a to nejen pokud šlo o barvy a design. Změnil se také materiál, ze kterého se vyráběly korbičky. Novinkou byl pedig (štípaný španělský rákos), který umožňoval zajímavější vzorování než původní proutí. Vysoká kovová kola s výplety nahradila původní dřevěná a běžně měla různou velikost na přední a zadní nápravě.
Některé kočárky z tohoto období bylo dokonce možné upravit třemi způsoby – k ležení nebo sezení jednoho dítěte a k sezení dětí dvou. V muzeu si můžete prohlédnout mnoho exponátů této kategorie, u kterých když odklopíte jeho střední část, vytvoří se místo
pro nožičky dvou sedících dětí. Pro jedno ležící dítě pak je možné do prostoru vložit v té době mosaznou termolahev nebo nahřátou cihličku, a zajistit tak dítěti pohodlí i v chladných měsících.
Vývoj dětských vozíčků neodrážel jen potřeby dětí a módní trendy, ale také technologický pokrok. To se projevovalo zejména ve zpracování rámů vozítek
a v použitých materiálech. Samozřejmostí už bylo také pérování a některé kousky
po roce 1900 měly i zabudovaný tlumič nebo převodový mechanismus s tažnými péry.
S rozvojem železnic a s tím spojenou vyšší potřebou přemísťování souvisel začátek výroby skládacích cestovních variant. V designu sice stále ještě dozníval vliv secese, ten však postupně ustupoval období skříňkových neboli anglických kočárků. Šlo o hluboké korbičky z překližky, lepenky nebo ze dřeva, jež se vyznačovaly minimalistickým vzhledem, technicky však byly mnohem dokonalejší než jejich předchůdci – došlo u nich k výraznému snížení podvozku a také ke zmenšení kol, která se začala vyrábět v diskové podobě se silným gumovým obutím. Boudičky z impregnovaného textilu se daly snadno složit a ladily s barvou košíků, které měly v tomto období obvykle černou barvu. Sběratelsky cenná jsou pak vozítka z konce třicátých a čtyřicátých let
inspirovaná módní vlnou motorismu. Svým vzhledem kočárky skutečně připomínaly malé automobily – od tvaru blatníčků přes kola až třeba po stahovací okénka.
Nejpopulárnějšími kočárky v československé historii byly tzv. kukaně – s hlubokými koši z pedigového rákosu, s boudičkou vypolstrovanou koženkou, vyráběné většinou ve světlém provedení. Jejich popularita vydržela po několik desetiletí, od roku 1936 až do roku 1964.
Vedle kukaně se u nás velké oblibě těšila i další legenda – osmipérák. Šlo o kočárek vyrobený z impregnovaného textilu, později z omyvatelné koženky, se dvěma pružinami u každého kolečka. Nejprodávanější byla jeho bílá, červená a zelená varianta.
V 60. letech se pak při výrobě stále více využívala umělá hmota, již se běžně instalovaly brzdy a zvýšil se také podvozek, do kterého se umisťovaly košíky sloužící třeba na uložení tašky s nákupem.
Na tomto místě s naší výpravou do historie dětských vozítek skončíme, protože náchodské muzeum se věnuje době do 70. let 20. století.
Najdete v něm ale ukázky všech popsaných typů včetně několika rarit, třeba sportovní kočárky určené k tažení zvířetem – psem nebo kozlem. Manželé Hendlovi vystavují exponáty v nálezovém zakonzervovaném stavu, přesně v té podobě, v jaké se jim je podařilo získat, nikdy nedělají úpravy, které by narušily dobovou autentičnost. Ojedinělost celé sbírky, která v současné době přesahuje evropský rámec, spočívá také v dokumentaci v podobě originálů královských patentů. Techničtěji orientovaní návštěvníci určitě ocení i možnost nahlédnout do vývoje těchto dokumentů,
např. u aut, ponorek, bicyklů a letadel.
Součástí expozice je i sbírka pokojíčků, obchůdků, koloběžek, houpacích koníků, kolíbek, sáněk, atd.
Hračky a kočárky zde vystavené také nezřídka vzbuzují emoce. Manželé Hendlovi se setkávají i s dojemnými příběhy. Když před časem oslovila paní Hendlová plačící návštěvnici, zjistila, že pláče, protože mezi vystavenými hračkami objevila svého milovaného méďu Davídka, kterého poznala podle kalhotek, které jí na medvídka ušila maminka. Hračku si schovávala jako upomínku na dětství, při rozvodu před dvaceti lety ale skončil ve sběrných surovinách, odkud ho zachránila paní Hendlová. Ta dojaté návštěvnici nabídla, aby si medvídka vzala zpátky. Paní sice odmítla, ale chodí svou dětskou hračku pravidelně navštěvovat.
Je patrné, že sbírka je manželům velkou vášní a věnují jí spoustu času, stejně jako svým návštěvníkům, ke kterým mají velmi osobní přístup. A až se pojedete do muzea podívat, určitě se s vámi rádi podělí i o další zajímavé historky ze svého života s touto zajímavou sbírkou.

 

 

Slovy Romany Hendlové:

Naše téměř 25tiletá sbírka kočárků vznikla jako doplněk k panenkám, které jsem od počátku sbírala. Protože pěkných a zajímavých kočárků bylo stále víc a víc a v manželovi jsem našla oporu a odbornou pomoc při jejich restaurování, začala se naše sbírka rozrůstat.

Naše společná práce vyústila ve snahu, abychom vytvořili z naší rozvíjející se sbírky postupnou řadu vývoje kočárků ve světě. Fascinoval nás vznik a vývoj prvních kočárků, které si mohla dovolit pouze bohatá šlechta a to v podobě zmenšenin svých honosných kočárů. Tyto první kočárky byly tahány lidmi za jednoduchou oj, posléze byly zapřahány za většími psy nebo kozami.

V chudších rodinách se výroba kočárků odvíjela od upravování různých kárek a trakařů a tvar korbiček se prakticky až do roku 1840 nezměnil. Zůstával hranatý a na tahání za oj.  Jeden takový kočárek máme ve sbírce, je  z roku 1838. Na tuto řadu navazuje celá další řada kočárků a to díky rozmachu průmyslové výroby. Sériová výroba kočárků začala v Anglii kolem roku 1840. V Čechách se začaly továrně vyrábět od roku 1860 a podobně tomu bylo po celém světě. Ze čtyřkolových se vyvinuly různé typy a varianty jako například dvoukolové, tříkolové a šestikolové. Zároveň se vyvíjelo provedení kol kočárků od loukoťových kovaných, až po kola s gumovými obručemi, kterým byl udělen patent na výrobu v Anglii (patent  máme ve své sbírce patentů) okolo roku 1872. První patent na výrobu tříkolových kočárků byl udělen v Anglii roku 1853. Vznik těchto tříkolových kočárků byl ovlivněn přechodem z invalidních tříkolových vozíků a výroba těchto tříkolových a dvoukolových kočárků byla ovlivněna v Anglii zákazem pohybu čtyřkolových vozidel pro přepravu osob po chodnících, a to do roku 1875.

Podařilo se nám získat kočárky z mnoha zemí jako například Francie, Polsko, Belgie, Anglie, Dánsko, Švédsko a USA, kde vznik kočárků ovlivnily dodávky zboží na lodích, které nebylo připoutané provazy, ale ohebným proutím, které mělo další využití a tak došlo k tomu, že se z tohoto proutí začaly plést kolébky, postýlky a tím začala výroba proutěných kočárků. Kočárek v tomto provedení s dřevěnými koly od firmy Thayer & Co., která  měla kolem roku 1886 v nabídce kolem 200 typů kočárků.  Jeden z nich máme v naší sbírce. Je to Rolls-Royce mezi kočárky. Kočárek jsme získali od rodiny, která jej vlastnila a máme ho i s dobovým fotem jejich předka z r. 1878.

V Čechách byla výroba kočárků ovlivněna například na Mělnicku množstvím úrody vrbového proutí a možností kovářské výroby. Zcela náhodně se nám podařilo před deseti lety získat patent na výrobu kočárků, což vedlo mého muže k tomu, že začal sbírat patentní listiny, nyní vlastníme více než 1000 patentních listin, z toho je 140 patentů kočárků, viz PATENTY.

Naše sbírka kočárků zahrnuje rozpětí let cca 1760 – 1970 a přesahuje již 200 kusů.      Na dvou velkých podlažích  jsou k vidění i různé doplňky jako starožitné koloběžky, trojkolky, kolíbky, sáňky, hračky, dobové strojení a několik pokojíčků pro panenky.

„Vždy bylo naším přáním vystavit vše jako celek. Kočárky jsou v nálezovém stavu,  zakonzervované s minimálními úpravami tak, abychom zachovali vypovídací schopnost té doby.“

 

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s